Fotit formuli 1 z věže na Karlově Mostě nebo ze střechy banky v centru Bratislavy, zní trochu jako sci-fi. Díky tomu, že se mi mimo intenzivní spolupráci s MCH Photo podařilo stát se členem celosvětové sítě Red Bull fotografů, sci-fi se proměnilo ve skutečnost. Chcete vědět, jak takové focení probíhá? Akci předcházely poměrně intenzivní přípravy zejména kvůli tomu, že hlavním výstupem a tedy i prioritou bylo video. Pro fotografa to znamená poměrně dost komplikací a ačkoli to vypadá jednoduše, celý proces pořizování snímků na takovém projektu je velice náročný. Nejdříve jsem osobně jel na několik lokací, abych měl lepší představu o prostoru a mohl tak vymyslet úhly a místa ze kterých fotit. Během natáčení je totiž většinu času před formulí černé auto s ramenem a kamerou (tzv. Russian Arm) a zbylých 10% záběrů, kdy jede jen formule, natáčí drony, takže scéna musí být naprosto čistá. Pokud se budeme bavit o čase, kdy byla formule k dispozici pouze na focení a kamery byly vypnuté, nebylo to více než 5–10 minut na každé lokaci, někde ovšem ani to ne. Na lokacích v přírodě jsem používal „hejkala“, kterým se běžně maskují odstřelovači a v některých případech jsem využíval dálkovou spoušť. Měl jsem také k dispozici produkční vysílačku, takže jsem měl docela dobrý přehled o tom co se zrovna děje nebo bude dít a mohl jsem tak plánovat můj pohyb po „place“. Důležité je také říci, že mým úkolem nebylo zachycovat tzv.„backstage“ snímky, ale čisté, kvalitní a akční fotografie a o to to bylo náročnější. Vzhledem k počtu lokací a počtu natáčecích dnů, byl harmonogram velice nabitý a k tomu se přidaly poměrně dlouhé přejezdy a samozřejmě málo spánku. Byl to velice intenzivní a zároveň nezapomenutelný týden. Zvuk atmosférického motoru RB7, burácejícího v ulicích je prostě nepopsatelný zážitek. Pokud chceš vědět více o tom jak se fotily jednotlivé lokace, čti dál! Pokud chceš rovnou vidět výsledné fotky, scrolluj dolů!
První lokace, Karlův Most. Ulicemi spící Prahy jede ještě před východem slunce kolona, ve které je už na provozní teplotu předehřátý monopost formule 1. Okolo šesté hodiny ranní je vyložen a ostrá akce začíná. První a podle mě zároveň jedna z nejtěžších lokací pro nás, fotografy. Na most se nikde neschovám a z jedné strany na druhou také těžko přejdu. Předem si rozdělujeme pozice a určujeme si komunikační kanály. Jeden společný s produkcí, jeden čistě pro naší komunikaci mezi fotografy. Formule vyjela a můj úkol je jasný. Co nejdříve vyfotit celek Karlova Mostu s Pražským hradem ze Staroměstské mostecké věže a pak zachytit přímý pohled ze země, kdy za monopostem jsou vidět střechy z druhé strany řeky. Formule se několikrát otáčí a já zkouším další a další kompozice. V krátké pauze přebíhám most do protisvětla a v rychlosti na sebe s dalšími fotografy křičíme kdo bere scénu na jaký objektiv tak abychom za 3 minuty, které jsme na focení měli, dodali co nejvíce různorodý obsah. Beru svůj Nikon Z6II s 200–400mm a fotím scenérii jasně si říkající o siluetu věží s formulí ve spodní části. Dobíhám na druhý konec mostu a využívám poslední chvíle k záběrům na mechaniky seřizující formuli. Lokace číslo 1 hotovo!
Druhá lokace, Pražský Hrad. Přesunuli jsme se v dodávce, kterou máme k dispozici na celý road trip jen pro nás a jdeme rovnou na věc. Místo i záběry, které se budou točit jsem měl předem nastudované, takže jdu rovnou po záběrech, které mám v hlavě. Scéna s doprovodem policejních motorek je ovšem komplikovanější než jsem myslel. Ze všech přístupných bodů je formule zakryta a mimo to se nic zásadního z pohledu fotky neděje. Naštěstí je zde naplánovaný také pit-stop a tak se pokouším zachytit moment kdy formule objíždí „mechaniky“ s Prahou v pozadí. To se mi podařilo, ještě fotím staticky formuli s jezdcem před Pražským hradem a pak už jen rychlý oběd (k mému překvapení jsme ho stihli).
Třetí lokace, Kafkova hlava. Krátká scéna s „donuty“ okolo pohybující se sochy Franze Kafky a nelehký úkol, udržet čistotu moderní architektury. Předem jsem si domluvil přístup na jeden z balkónů nad touto sochou, ve vysílačce slyším „tři minuty do akce“ a rychle vyjíždím výtahem do pátého patra. Probíhám cizím bytem, po rychlém ohlédnutí měním objektiv, stoupám si na židli a z nadhledu fotím sekvenci s fanouškem na balkóně v popředí. Na stativ není čas a tak je mi jasné, že čas u Photoshopu bude delší než jsem si představoval. Jakmile jsem si jistý, že mám co potřebuji, běžím dolů a pokouším se vyfotit symetrický zrcadlový odraz ve výloze a také průhledy přes diváky. Opět rychlá statická fotka formule, večeře a vyrážíme směr Morava.
Čtvrtá lokace, Lednice. Zámek se šotolinovými cestičkami v parku před ním. Tady bude o zábavu postaráno. Můj původní plán byl záběr zevnitř zámeckého skleníku, ale při příjezdu na lokaci to vypadalo, že nám to nebude umožněno ačkoli jsem se na to dotazoval už během příprav. V hlavě jsem měl plán B, detail na létající kameny od kol, tedy záběr který by byl hodně neobvyklý pro formuli. Je zataženo a každou chvíli hrozí déšť, pospícháme! Zabíhám do jednoho z živých plotů a fotím kolmý pohled formule před skleníkem. V tom mě zahlédne personál a po krátké komunikaci mě pouští dovnitř skleníku. Jsem nadšený! uvnitř zjišťuji, že vysoká vlhkost zamlžila všechny mé objektivy, ale orosený jsem byl i já a všechna okna skleníku, takže nebylo vidět ven. Ve vysílačce zaznamenávám informaci „5 minut do dalšího záběru“ a rozbíhám se směrem k místu odkud formule vyjíždí. Rychle beru z batohu „rybí oko“ a utěrku na objektivy. Dobíhám zpět do skleníku, měním objektiv, utěrkou čistím přední člen a hned poté také skla skleníku přesně v místě kam musím napasovat formuli. V tom už slyším rachot motoru, přebíhám proti proskleným dveřím a s foťákem nad hlavou trefuji formuli přesně do setřených oken. Yes!
Pátá a šestá lokace, Nechory a Nové Mlýny. Moravská vesnička byla čistá lifestylovka s dost omezenými možnostmi pohybu. Skončil jsem tak u detailů na kompars v krojích, což podle mě skvěle doplňuje celou galerii. Nové Mlýny pak dlouhá táhlá zatáčka uprostřed přehrady. Tam dávám na střechu jedné z obslužných buněk „remote“ na sekvenci a z žebříku fotím přímé linie proti formuli. Rychlá akce, sundavám foťák ze střechy, skládám žebřík a jedeme směr Slovensko.
Sedmá lokace, Bratislavský hrad. Opět ještě před východem slunce vykládá tým Red Bull Racing „efjedničku“ na místě a než se celý štáb připraví, máme jedinečnou možnost fotit cca 7 minut formuli při východu slunce přímo před hradem. Pak už opět přichází ústup stranou a uvolnění místa natáčecímu štábu. Tentokrát se stahuji a fotím technické detaily při startování formule, aby byl můj výstup co nejvíce komplexní. Po několika průjezdech se přesouváme na asi nejsložitější lokaci s ohledem na bezpečnost přihlížejících.
Osmá lokace, Mlynské nivy. Čtyřproudá silnice v centru Bratislavy, zavřená jen kvůli této akci. Na scénu přichází populární Rytmus v Hondě NSX a my máme scénu pokrytou ze dvou střech i ze země. Já fotím průjezdy ze střechy z jedné z bank a tak se soustředím především na precizní kompozici a stabilitu při panningu jelikož místo mám dané. Diagonální pohyb shora dolů mi dělá při „švenku“ problém, ale chtěl jsem dokonalý výstup a tak riskuji a nezkracuji čas expozice. Vyplácí se a jedna fotka tam je, takže zbývá čas na experimenty s multiexpozicemi a ještě delšími časy.
Devátá lokace, Starý most. Hodně rychlá akce, jen několik průjezdů a přístupnost pouze na jedno místo pro všechny fotografy. Rozhoduji se přenechat focení ostatním a načerpat síly na řízení dodávky na další vzdálenou lokaci, do Popradu.
Desátá lokace, Pribylina. Open air muzeum, skanzen, prostě slovenská vesnička jako o desítky let dříve. Kompars a zvířata dotváří obrázek o malebné vesničce a já se snažím zachytit příběhové fotky. Zabíhám do staré roubenky a fotím skrze okenice, aby pohled vypadal autenticky jako kdyby akci sledovala třetí osoba zevnitř. Konečně dochází také na detaily odlétávajících kamenů a musím uznat, že metr od zadního kola formule při plném plynu už by se ty špunty do uší asi hodily. Na místě se dozvídáme o velkém počtu fanoušků u Spišského hradu a tak produkce záhy rozhoduje o tom, že provedeme krycí akci a vyrazíme místo toho na lokaci plánovanou až na další den.
Jedenáctá lokace, Tatry. Minimální komunikace přes vysílačky, maximální soustředění. Rychle skáču do auta ke klukům dronařům a jedu s nimi na pozici tak abych měl s nimi přímou komunikaci. Lokace si totiž přímo říkala o droneshot a já se v té rychlosti rozhodl jen pro něj. Po nastavení si pravidel letu s dronaři od videa se pouštím do prvních záběrů, jsem nadšený a rychlé rozhodnutí se vyplatilo. Po vyfocení jedné fotky slyšíme ve vysílačce: „všechny drony dolů, do deseti minut přiletí vrtulník.“ Potom co vrtulník odletí přenechávám práci klukům od videa abych je zbytečně nestresoval. Za mě splněno!
Dvanáctá lokace, letiště Poprad. Poslední lokace a vrchol celého road tripu. Čas na bláznivý stunt, kdy Martin Šonka letí hlavou dolů asi 3 metry nad formulí. Bezpečnostní opatření jsou na maximální úrovni už jen pro to, že se jedná o mezinárodní letiště. Když jsem viděl jak precizně Martin pilotuje a jak rychle se všichni sladili na takto náročný záběr, byl jsem ohromený. Pro mě to ale znamenalo opět omezený pohyb a tak jsem si to už spíše užíval. Vidět najednou jet formuli 220 km/h, nad ní letadlo hlavou dolů, vedle nich jedoucí Russian Arm stejnou rychlostí a k tomu ještě vrtulník snímající scénu z vrchu. WOW!
